Vánoční dárek: Brněnské pověsti

Dále se v nich můžete setkat s chytrým tovaryšem, který pokořil zlého draka, žijícího u břehu řeky Svratky, nebo se zručným tesařským mistrem, který prý dokázal za jediný den pokácet strom, udělat z něj kolo, a z Lednice jej dokutálet do Brna ještě před zavřením městských bran. Zajímavou je i pověst o důvtipných měšťanech, kteří rozhoupali zvony Petrova o hodinu dříve, aby tím zabránili vyplenění Brna švédskými vojsky v době třicetileté války.

Říká se, že v každé pověsti je zrnko pravdy. Budete umět uhodnout, ve které pověsti se toto pověstné zrnko skrývá? Rozeznáte, co je pravda a co už evidentní lež? Pohodlně se posaďte, začínáme. A jak jinak, než tou nejznámější brněnskou pověstí: o zlém draku a chytrém tovaryši.

Toš, povídá se, že draka, který dosud visí v podchodu Staré radnice, dovezli ze svých výprav křižáci, a nebo že ho pánům na radnici daroval nějaký turecký sultán. Ale jak se vlastně drak dostal do Brna? Celá pověst zde

Birkovo kolo je umístěno v podchodu Staré radnice v Brně od roku 1638. Myslíte, že je možné za jeden den porazit strom, udělat z něj loukoťové kolo a ještě do večera ho dokutálet do 75 km vzdáleného města? A přece je to, podle legendy, možné! Celá pověst zde

Stará radnice v Brně je bývalá radniční budova a nejstarší světská stavba ve městě.Mnozí návštěvníci z ulice obdivují její krásný portál, a neznalí se diví tomu, proč je nejvyšší věžička nakřivo. Celá pověst zde

Jen jeden kostel v Brně nedočkavě vyzvání poledne o hodinu dřív. Za všechno může prý zvoník u Petrova, který žil v době Třicetileté války a obléhání města Švédy v roce 1645. Celá pověst zde

Na věži brněnského kostela sv. Jakuba můžete spatřit pozoruhodnou sošku, kterou Brňané nenazvou jinak než „Neslušný mužíček“. Proč? To se dozvíte v této pověsti

Nedaleko Měnínské brány v Brně (blízko centra města) naleznete v zadní části dvorního traktu domu č. 16 na Orlí ulici zvláštní sochu. Socha půvabné ženy přitahuje zájem Brňanů už po více než jedno století. Celá pověst zde

Brno má zazděného radního. Už několik staletí jeho hlava vystupuje ze zdi na ulici Mečové, která vede z Dominikánského náměstí k Zelnému trhu. Většina kolemjdoucích ji přehlédne, protože je asi tři metry nad úrovní chodníku. Jak se tam dostala? Celá pověst zde

Ještě na konci 19. století měli skoro v každé brněnské rodině kopii obrazu Madony s Jezulátkem, který původně visíval v kostele svatého Tomáše. Je malován olejovými barvami na dřevě a je tak tmavý, že se Panně Marii říkalo Černá Madona svatotomská. Celá pověst zde

Ke vzniku brněnské katedrály sv. Petra a Pavla se váže pověst o akátovém stromu. Sedmdesát sedm dní prý v jednom kuse pálilo slunce do brněnské kotliny, aniž by se na obloze objevil jediný obláček. Vysoušená země začala pukat, na jejím povrchu začala rezavět tráva a vadnout křoviny, dokonce usychaly i vysoké stromy. Celá pověst zde

Tato pověst je z dob Třicetileté války, která přinesla Evropě jen bídu a spoustu utrpení. Když se Švédové blížili k Brnu, to bylo v roce 1645, utrpení se nevyhnulo ani malým vesnicím v okolí. Celá pověst zde

Generál Torstenson, velitel švédských vojsk, která v době třicetileté války obléhala Brno, neměl vůbec dobrou náladu. Od rána mu přinášeli jednu špatnou zprávu za druhou. A to mu ještě ten den vyrazila dělová koule pohár z ruky! Celá pověst zde

Je to už dávno, co přes Staré Brno vedl od řeky Svratky vodní náhon široký jako menší řeka. Koryto náhonu šlo od dnešní Rybářské ulice přes Mendlovo náměstí směrem k ulici Pekařské, a pak mizelo kdesi v areálu nemocnice U Svaté Anny. No, a v tom středověkém náhonu, velkorysém to vodním dílu našich předků, měl údajně žít starobrněnský vodník. Celá pověst zde

Bílá paní je v pověstech nadpřirozená bytost oblečená v bílém a zjevující se na hradech či zámcích jakožto duch nějaké zemřelé ženy. Jedna taková se prý jednou v roce zjevuje i v kapucínské kryptě v Brně. Celá pověst zde

Když byl ještě Josef II. spoluvládcem své matky Marie Terezie, často a rád cestoval v přestrojení. Navštívil i Brno, aby ho nikdo nepoznal, převlékl se do šatů žebráka. A byl to on, kdo nechal „uvěznit bídu v Brně“. Celá pověst zde

Kolem kostela svatého Jakuba býval velký hřbitov. Byl to hřbitov bohatých německých měšťanů. Stávaly na něm nádherné hrobky přebohatých rodin. Ale klid ve svých hrobkách prý neměli. Celá pověst zde

V domě č. 9 na Zelném trhu v Brně jsou od nepaměti hluboké dvoupatrové sklepy. O nich se vykládalo, že v tom nejdolnějším jsou snad ukryty nějaké veliké poklady. A možná že i něco víc. Celá pověst zde

V Brně bývalo hodně krásných kašen. Každá prý zpívala svou vlastní píseň. Ale v určitou hodinu zazpívaly společně všechny dohromady. Někdy radostně, jindy smutně. Celá pověst zde

Tatínek pana Šembery z Boskovic, pan Václav z Boskovic a také maminka Marie, pozvali k sobě otce kvardiána bratří minoritů brněnských, aby s ním uzavřeli neobvyklou smlouvu. Jakou? To se dozvíte zde

Malíře při výzdobě kostela sv. Janů v Brně prý hnala neviditelná síla. Podařilo se mu tak namalovat očistec a postavy ďáblů a hříšníků, které chtěli nebohého malíře utlouci. A jak to celé dopadlo? Dozvíte se zde

Na „Křence“ v Brně stojí blízko řeky Svitavy krásný sloup. Vypadá jako gotický, a dodnes se neví, kdy, kým a proč byl postaven. Prý má připomínat vraždu králova přítele. Více zde

Když Švédové odtáhli v roce 1645 z Brna, zůstalo po nich plno pobořených kostelů, paláců i domů. Také kostel na Petrově potřeboval důkladnou opravu. Nejhůř na tom byla věž, chlouba kostela. Více o této pověsti zde

Krásná barokní kazatelna v kostele svatého Michala na Dominikánském náměstí je dílem Josefa Winterhaltera. Vypráví se, že mistr, který chtěl vytvořit něco, nad čím by lidé zůstávali údivem stát, si dlouho nevěděl rady. Ale pak přišel na něco úžasného. Celá pověst zde

K založení starobrněnského kláštera se traduje pověst o praporkové věštbě. Hlavní roli v ní hraje dvojnásobná vdova po českých králích Eliška Rejčka. Královna Eliška Rejčka žila ve stáří na hradě Špilberk a chtěla nechat Brnu nějakou památku na svůj pobyt. Zdálo se jí nejlepší postavit nový klášter a kostel. Celá pověst zde

Ve spodní části ulice Úvoz nedaleko Mendlova náměstí v Brně stávala stará hospoda. Podle pověsti se v ní udála strašlivá tragédie a od té doby prý v tomto domě straší. Rozčilená pamětnice ale tvrdí - ta pověst byla jinak. A viděla jsem ducha! Jak je to tedy doopravdy? Více zde

Zasvěcenější vědí, že prvním plně elektrifikovaným divadlem v Evropě bylo dnešní brněnské Mahenovo divadlo. K otevření divadla se váže poněkud kuriózní událost. Více o pověsti zde

Jsme na konci společné procházky po starých pověstech Brna. Všem, kteří došli až sem, ale i těm, kteří nenašli potřebnou dávku trpělivosti a nebo prostě neměli čas, posílám srdečné přání: mějte všichni „Šťastné a veselé svátky, a hodně zdraví a úspěchů v novém roce!“

Chcete i vy popřát svým blízkým a potřebuje trochu poradit s textem? Můžete: zde najdete návrhy vánočních přání a přání k novému roku .

A nakonec otázka, která byla v úvodu: která z těchto pověstí se vám zdá jako nejméně pravděpodobná? Svůj názor můžete napsat do diskuze.