Článek
Originál písničky napsal už v polovině osmdesátých let americký rocker Iggy Pop pod názvem Beside You. Nejprve vzniklo první demo, na kterém se výrazně podílel kytarista legendární britské kapely Sex Pistols Steve Jones, který se po rozpadu mateřské kapely odstěhoval do Spojených států. Tato raná verze ale tehdy oficiálně nevyšla a zůstala dlouho jen raritou, kterou znali jen největší sběratelé, až v devadesátých letech byla zpřístupněna na několika oficiálních kolekcích raritních snímků.
První regulérní vydání Beside You se datuje rokem 1993, kdy ji Iggy Pop zařadil na úspěšné album American Caesar v roce 1993. Nahrávání probíhalo v prestižních studiích v New Yorku a New Orleans a výsledkem byla skladba, kterou kritici popsali jako „potlučenou rockovou baladu“. Její zvuk byl v té době moderní a až snový, k čemuž přispěly i doprovodné vokály zpěvačky Lisy Germano. Něco takového u Iggyho Popa nebylo tehdy zrovna běžné.
Tři sestry si tuto melodii vybraly pro své album Hudba z Marsu, které vyšlo v roce 1995. V té době byla kapela na vrcholu sil i popularity a hledala nové podněty. Lou Fanánek Hagen, který píše texty, se na originál obsahu vůbec neohlížel a z Popova songu použil jen hudební složku, která nesla jeho vlastní originální sdělení. A tím byl de facto zhudebněný příběh z povídky Josefa Škvoreckého Konec Bulla Máchy. Ta poprvé vyšla v povídkové sbírce Povídky Tenorsaxofonisty v roce 1954 a Fanánek Hagen ji znal z povídkového výboru Hořkej svět ze začátku devadesátých let.
Postava Bulla Máchy má velmi zajímavou historii. V původních verzích děl Josefa Škvoreckého, například v románu Zbabělci, vystupoval tento hrdina pod jménem Big Šálek, a jednalo se o skutečného člověka. Jak vypráví historik Petr Koura, který se swingem padesátých let zabývá, když vyšla další kniha, ve které tuto postavu Škvorecký zmínil, Vlastimil Šálek (jak se jmenoval pravým jménem) se ozval a pohrozil spisovateli soudem, protože se v postavě poznal a nelíbilo se mu to.
Škvorecký ho tedy musel přejmenovat na Bulla Máchu a pod tímto jménem postava vstoupila do české literární historie. Bull Mácha představuje takzvanou „potápku“ – mladého člověka, který v padesátých letech miloval jazz, nosil výstřední oblečení s úzkými kalhotami a dával najevo svůj odpor ke komunistickému režimu. Píseň i povídka zachycují jeho konec v roce 1953, kdy v pražském Národním domě na Vinohradech musel swing ustoupit budovatelskému nadšení.
Česká verze písně sklidila velký úspěch jak u posluchačů, tak u kritiky. Odborníci oceňovali, že se kapele podařilo propojit hospodskou energii s literárním odkazem. Fanoušci si skladbu okamžitě oblíbili pro její chytlavost. Je ovšem otázka, kolik z ortodoxních fanoušků skupiny Tři sestry skutečně ví, o čem Lou Fanánek Hagen vlastně zpívá, Škvoreckého tvorba, snad s výjimkou slavného románu Zbabělci a zfilmovaného Tankového praporu, přece jen není zas tolik známá. Písnička je nicméně stálicí koncertního repertoáru Tří sester dodnes.
Píseň Konec Bulla Máchy tak dodnes funguje jako most mezi různými světy. Ukazuje, že příběh o vzdoru proti šedi a touze po svobodě je srozumitelný napříč generacemi. Ačkoli připomíná dobu, kdy se u nás swing musel hrát v ústraní a na zapřenou, útlak je časově nedělitelný. Bull Mácha se díky Třem sestrám stal nesmrtelnou postavou i pro generace, které už Škvoreckého knížky nečetly, ale jeho příběh si sborově zpívají v zaplněných sálech.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Beale Street Blues. „Tam kšefty nezavíraj, dokud někoho nevoddělaj,“ shodl se Burian, Hála i Havelka
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/American_Caesar_(album)
https://en.wikipedia.org/wiki/Iggy_Pop
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0kvoreck%C3%BD#D%C3%ADlo
https://www.magazinuni.cz/hudba/rozhovory-hudba/na-synkopy-se-nepochoduje/
https://www.rockandall.cz/novinky/sedmero-pisni-ocima-lou-fananka-hagena/
https://bigbeatu.blogspot.com/2024/10/josef-skvorecky-konec-bulla-machy.html
