Článek
Původním autorem písně je výrazná postava amerického folkového hnutí Tom Paxton, který v šedesátých letech v newyorské čtvrti Greenwich Village pomáhal formovat moderní podobu písničkářství a inspiroval i taková jména, jako je Bob Dylan. Paxton byl známý tím, že dokázal spojit humorné postřehy s melodiemi, které si lidé hned zapamatovali.
Okolnosti vzniku původní verze s názvem When We Were Good jsou však poměrně neobvyklé. Paxton ji napsal během jediné noci přímo v nahrávacím studiu, když pracoval na úplně jiném albu. Přestože se mu skladba líbila, nakonec se do tehdejšího výběru nevešla a autor ji dlouhou dobu nechával v šuplíku, dokonce ji téměř nehrál ani na svých koncertech.
Až teprve v roce 1973 se stala součástí alba New Songs For Old Friends. Nešlo o klasický studiový počin, nýbrž o záznamem živého vystoupení v proslulém londýnském klubu Marquee, kam bylo pozváno speciální publikum. Paxton tehdy zažíval velký úspěch právě v Evropě, resp. Velké Británii, například na festivalu Isle of Wight ho lidé vyvolávali několik minut i po vystoupení hvězdného Boba Dylana.
Produkce alba se ujal Tony Visconti, který byl po dlouhá léta blízkým spolupracovníkem Davida Bowieho nebo skupiny T. Rex, což Paxtonově folkové písničce dodalo na tehdejší dobu moderní softrockový zvuk.
Původní text písně When We Were Good byl hluboce osobní a nostalgický. Paxton v něm popisoval chvíle klidu a bezpečí v milostném vztahu, kdy ještě partneři byli spolu zadobře.
I v repertoáru Karla Plíhala vlastně písnička s jeho textem Mám prima den zaznamenala podobnou cestu jako Paxtonův originál: písničkář na svém živém albu Karel Plíhal v Olomouci s humorem a jistě nadsázkou vzpomíná, že byla jednou z jeho prvních a že obsahuje autentický zážitek z doby, kdy ještě chodil do práce, jednoho dne zaspal, už se mu nevyplatilo jít do zaměstnání, vyhodili ho a on šel jako muzikant na volnou nohu.
Plíhal zcela opustil Paxtonovo téma nostalgické lásky a nahradil ho příběhem o svobodě všedního dne člověka, kterého nevzbudil budík a on se může jen tak „poflakovat“ městem. A protože v době vzniku písně žil Plíhal v Olomouci, dokonce text konkrétně zasadil do hanácké metropole, když zpívá o legendárním bufetu Opera vedle olomouckého divadla.
Přestože písničku Plíhal hrával už v osmdesátých letech, natočil ji až v roce 2000 na zčásti retrospektivní album Kluziště. Deska bylo původně byla zamýšlena jako dva samostatné projekty – jeden měl obsahovat Plíhalovy nové autorské věci a druhý měl být poctou textům Josefa Kainara, kterého písničkář velmi obdivoval. Nakonec dopadla jako mix prastarých písní v nových aranžmá, novinek a zčásti i ochutnávky Kainarových písní, kterým se ale plně Plíhal věnoval až o čtyři roky později na albu Nebe počká.
Mezinárodní rozměr tvorby Toma Paxtona je pozoruhodný. Jeho písně, některé výrazně sociálně orientované, byly přeloženy do desítek jazyků a adaptovány v různých kulturních kontextech. Kuriozitou například je, že živá nahrávka z klubu Marquee vyšla také se španělským obalem a názvem Nuevas Canciones Para Viejos Amigos.
Sám Karel Plíhal otextoval ještě jednu Paxtonovu píseň When Annie Took Me Home (Prodavač slonů). Jeho píseň The Last Thing On My Mind se dokonce dočkala tří českých verzí, v podání Nadi Urbánkové, Pavla Žalmana Lohonky a Brontosaurů. Ve Spojených státech Paxtonovy písničky přebírali do svých repertoárů velké folkové hvězdy jako Judy Collins, Pete Seeger, John Denver, Peter, Paul & Mary nebo Willie Nelson.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Beale Street Blues. „Tam kšefty nezavíraj, dokud někoho nevoddělaj,“ shodl se Burian, Hála i Havelka
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Tom_Paxton
https://www.rambles.net/paxton_comed08.html
https://en.wikipedia.org/wiki/American_folk_music_revival
https://www.mujrozhlas.cz/pisnicky-z-cizi-kapsy/pisnicku-mam-prima-den-si-karel-plihal-pujcil-od-americkeho-zpevaka
https://www.folktime.cz/recenze/karel-plihal-kluziste.html
https://pisnicky-akordy.cz/karel-plihal/mam-prima-den
