Hlavní obsah
Umění a zábava

Jahodí snům lahodí. Skutečně, takhle se jmenuje v podání Pavla Sedláčka velký hit Beatles

Foto: Wikimedia Commons - Associated Press, Public Domain

Beatles v roce 1968

Už se na to asi úplně zapomnělo, ale je to škoda. Pavel Sedláček, jeden z průkopníků českého rokenrolu, v roce 1968 nazpíval čtyři písně z vrcholné umělecké fáze tvorby Beatles. A není to ostuda.

Článek

Píseň Strawberry Fields Forever je jedním z nejúžasnějších počinů pozdní tvorby Beatles. Na podzim roku 1966 ve španělské Almeríi John Lennon natáčel film Jak jsem vyhrál válku. Cítil se osamělý a nejistý, protože poprvé po letech nebyl obklopen svými spoluhráči z kapely. Právě v této izolaci se ve svých myšlenkách vracel do dětství v Liverpoolu, konkrétně k zahradě dětského domova Armády spásy, který se jmenoval Strawberry Field a nacházel se kousek od jeho tehdejšího bydliště.

Lennon si tam jako malý kluk rád hrával se svými kamarády a tato zahrada pro něj představovala únik do vlastního světa. Písnička byla inspirována nejen Lennonovými zážitky z dětství, ale také zjitřeným vnímáním po požívání LSD, kterému se tehdy věnoval, a studiem hinduismu a psychoanalýzou. Lennon sám považoval písničku za svoji nejlepší z éry Beatles. McCartneyho Penny Lane, která vyšla na druhé straně singlu, byla vlastně odpovědí jeho kolegovi a jeho vzpomínkou na liverpoolské dětství.

Samotné nahrávání Strawberry Fields Forever v londýnských studiích bylo na svou dobu velmi neobvyklé. Beatles už v té době přestali vystupovat na koncertech a studio pro ně bylo místem pro experimentování. Práce na této jediné písni trvala pět týdnů a zabrala celkem 45 hodin čistého času. Hudebníci používali nástroje, které tehdy v běžné hudbě neměly místo.

Zazněl tam například mellotron, což byl předchůdce dnešních digitálních syntezátorů, který uměl napodobit zvuk fléten pomocí magnetofonových pásků. V písni slyšíme i indickou citeru swarmandal, dechové nástroje a sekci violoncell, které aranžoval producent George Martin.

Nejzajímavějším technickým kouskem byl ale závěrečný střih. Lennon chtěl spojit dvě různé verze písně, které však byly nahrané v jiných tóninách i v jiném tempu. Zvukaři to vyřešili tím, že jednu nahrávku zrychlili a druhou zpomalili o více než jedenáct procent, až se obě verze výškově i rychlostně potkaly. Tento neviditelný spoj se nachází přesně po první minutě záznamu.

V roce 1968, v uvolněné atmosféře Pražského jara, vznikla česká verze této písně pod názvem Jahodí snům lahodí. Tehdejší vydavatelství Supraphon nemělo k dispozici originální nahrávky od britské společnosti EMI, a tak se rozhodlo ukázat, že i čeští umělci a technici dokážou vytvořit nahrávky na světové úrovni.

Úkolu se ujal Pavel Sedláček, který byl u nás vnímán jako jeden z prvních skutečných rokenrolových zpěváků. Píseň byla součástí EP (malé desky se čtyřmi písněmi) nazvaného Beatles Music. Objevily se zde kromě Strawberry Fields Forever také Penny Lane, Eleanor Rigby a Got to Get You Into My Life. Hudební doprovod připravil klavírista Rudolf Rokl se svou skupinou, české texty napsali Eduard Krečmar a Petr Rada.

Strawberry Fields Forever otextoval druhý zmíněný. Pochopitelně nemohl překládat Lennonovy vzpomínky, inspiroval se jen poetickou náladou a tématem jahod. Samotný název Jahodí snům lahodí je poměrně muzikální, ale na dnešní dobu působí značně anachronicky. Na druhou stranu onu výlučnost v rámci popu, kterou měl originál na světové scéně, bezpochyby udržela i česká verze v domácím kontextu.

Je zajímavé, že přestože nepochybně čeští hudebníci měli oproti Beatles výrazně omezenější studiové a nástrojové možnosti, zvuk nahrávky zní velmi podobně a došlo i k některým pokusům napodobit studiové hrátky anglických tvůrců. Na druhou stranu je možná škoda, že se čeští muzikanti nepokusili alespoň o nějaký vlastní vklad a drželi se otrocky originálu. Každopádně jako dokument vstupu pozdních Beatles do Československa je toto EP i s písní o jahodí dodnes velmi zajímavý.

Dlužno dodat, že podobně otrocky se k Strawberry Fields Forever stavěli i tůvrči jiných jazykových verzí ve světě, například finští Finntrio, jejichž verze z roku 1967 zní Mansikkamaa. Písnička se dostala do repertoáru mnoha světových hvězd, například artrockového kytaristy Todda Rundgrena, Petera Gabriela nebo Bena Harpera. Do jazzového žánru ji adaptovali mimo jiné zpěvačka Cassandra Wilson nebo kytarista Al Di Meola.

Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Strawberry_Fields_Forever

https://en.wikipedia.org/wiki/The_Beatles

http://www.beatlesebooks.com/strawberry-fields-forever

http://beatlescovers.bizerks.com/Strawberry%20Fields%20Forever.htm

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Sedl%C3%A1%C4%8Dek

https://www.hisvoice.cz/lahodi-snum-jahodi/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reakce na článek

  • Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

    Sdílejte s lidmi své příběhy

    Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz