Článek
Dnešním tématem je zákulisí lidské komunikace, proto se připravte na cestu do nitra lidského myšlení, kde objevíme vzorce, které nám brání v pravdomluvnosti. Zamysleme se společně nad tím, co lze využít k posílení a obnovení důvěry v mezilidských vztazích. Já jsem propagátorka typologie osobností, která stojí na původním výzkumu C. G. Junga. Už jsem o tom napsala řadu článků, ve kterých se držím jednotné výkladové terminologie s vazbou na světově používanou metodu MBTI.
Komunikace může být konstruktivní nebo také destruktivní. To je důvod, proč bychom měli při interakci s druhými pozorně sledovat i sami sebe. Většina našich projevů totiž nese významné sdělení o tom, jak druhého vnímáme, co si o něm myslíme, jak hodnotíme jeho projevy a tak dále. Právě to má zásadní vliv na vývoj mezilidských vztahů. Někdy nevědomky používáme slova, která mají druhé zmást, umlčet, vyvolat v nich pocit viny, studu nebo nepatřičnosti. Každý člověk je jiný, a zároveň vůči různým lidem používáme různé komunikační vzorce. Zdá se to být složité, ale není. Uvidíte, že škála komunikačních strategií je poměrně omezená.
Z pohledu typologie osobnosti má každý potenciál určitá specifika, která jsou v rámci komunikační strategie dobře patrná. V dětství používáme především svůj dominantní potenciál, a pokud jsme pod tlakem nebo v nepohodě, přestupujeme do čtvrtého (krizového) potenciálu. V dospívání se spoléháme především na sílu kombinace prvních dvou potenciálů. Pro přehlednost přikládám oblíbenou tabulku, ve které dokážete najít strukturu osobnosti každého, koho dobře znáte.
Tabulka osobností
Dnes si tedy uděláme tematický přehled všech osmi základních potenciálů. Ve vztahu ke komunikaci jsem dříve napsala článek o tom, co to znamená, když druhému řekneme „chápu a úplně ti rozumím“. S odstupem musím říct, že obsahově je to velice povedený a výstižný článek. Pokud se budete zajímat o další rozšíření tématu, tak doporučuji článek o způsobu, kterým se rozhodujeme nebo o preferovaném způsobu myšlení. Neméně důležité je i to, jakým způsobem obecně vnímáme osobní integritu svou i druhých lidí.
Neomylná kreativita
Kreativní děti mají silnou potřebu komunikovat, chtějí být ve středu dění a chtějí se druhým zalíbit. Od dětství hledají způsob, jak ovlivňovat názory a rozhodnutí druhých. Iniciují konverzaci a zajímají se o mezilidské vztahy. Komunikace a okamžité verbální reakce jsou jejich nejsilnější zbraní.
Pokud je vaším preferovaným potenciálem kreativita, měli byste o sobě vědět několik věcí. Nemáte ve zvyku druhé informovat, předat jim fakta a ponechat jim je k jejich vlastnímu využití. Když mluvíte, snažíte se druhé vždy přinutit k nějaké viditelné akci. Chcete dosáhnout určitého cíle, kterým může být změna jejich postoje k určité záležitosti nebo k vaší osobě. Nezabýváte se tím, co říkáte, ale soustředíte se hlavně na to, čeho chcete dosáhnout. Právě v případě potenciálu kreativita platí, že: „účel světí prostředky“ a jedině touto optikou je třeba zkoumat hodnověrnost konkrétních výroků.
Kreativní člověk zcela automaticky vytváří pocit časové tísně, zmatku a rutinně používá konverzační stereotypy, aby ovládal situaci a ostatní podřídil své vůli. Tuto schopnost lidé často podceňují a bez rozmyslu podléhají sugestivním otázkám a manipulativním výzvám kreativity. Následně se cítí oklamáni, mají zlost nad svým unáhleným rozhodováním, ustupují od vlastních legitimních požadavků apod.
Kreativita jde stále kupředu, chce navazovat nové kontakty a zažívat nové věci. Nezastavuje se a je v mnoha ohledech názorově neukotvená, proto si snadno protiřečí, což jí ale vůbec nevadí. Vzhledem k tomu, jak se kreativní lidé obávají sociální izolace, měli by si tyto své vlastnosti co nejzřetelněji uvědomovat, pracovat na vyváženějším komunikačním stylu a vědomě utužovat dlouhodobé mezilidské vztahy.
Iluzorní snílek
S extravertní kreativitou se spojuje introvertní potenciál snílek. V dětství velice jemné a bojácné děti, které komunikují pouze s tím, koho dobře znají. Snílci se zásadně orientují podle vlastních morálních hodnot, které mohou být i velice svérázné. V rámci komunikace se drží zpátky, kladou osobní otázky a raději naslouchají, než hovoří. Na druhé lidi se snaží udělat ten nejlepší dojem a s postupem času si umí každého získat na svou stranu (alespoň dočasně).
Snílci (s kreativitou) by si dle mého názoru měli uvědomit především vlastní tendenci k nedůvodné morální nadřazenosti a zároveň schopnost zcela se povznést nad jakákoliv pravidla, pokud je to v jejich soukromém zájmu. To, že sami sebe prožívají jako morální autoritu, jim umožňuje vědomě se dopouštět i nemorální, nelegální či trestné činnosti, kterou umí zcela přehlížet, případně jednoduše zdůvodnit a poté bagatelizovat. To vše se proti nim postupně obrací a do jejich života se vkrádá strach a nedůvěra v druhé lidi.
Osobnosti, které preferují kombinaci potenciálů kreativita a snílek, se na ostatní snaží působit mile, tolerantně a vstřícně. V rámci svého výkladového modelu jsem životní strategii, resp. temnou stránku těchto osobností, označila jako Manipulátor, což ve vztahu k pravdomluvnosti, myslím, hovoří za vše.
Pochybující koumák
Druhou možností do kombinace je potenciál koumák. Tiché, nekomunikativní a svéhlavé děti, které se celý život potýkají s určitou dávkou sebestřednosti. Koumák je nejsilnějším introvertním potenciálem, takže do značné míry přebíjí společenské potřeby kreativity. Tyto děti o konverzaci s druhými spíše nestojí. Málo se svěřují a o druhé se zajímají pouze formálně.
Koumáci mají extrémní potřebu kompetentnosti a zároveň schopnost automaticky se stavět do pozice intelektuální převahy. Jejich komunikační strategie jsou obdivuhodně funkční přesto, že se vyjadřují velice stručně. Jejich nejsilnější zbraní je zpochybňování. To, že neustále vše relativizují, si nesmíte brát osobně. Přesto, že rádi praktikují pohrdavou kritiku, zpočátku to vůbec nemyslí zle. Jejich primárním cílem je získat čas a prověřit argumentační schopnosti svého protivníka. Neradi totiž mrhají svým časem na bezduchou a plytkou konverzaci.
V kombinaci potenciálů kreativita a koumák tkví životní strategie predátora. Jsou to osobnosti, které nerady mluví o svých záležitostech, nechtějí někomu něco vysvětlovat, nerady někoho o něčem přesvědčují a nesnesou ani náznak kritiky. To vše u nich rozpoutává silnou emocionální reakci, která je vždy destruktivní, pokud jde o osobní integritu jejich protivníka. Na druhou stranu mají velký obchodní a manažerský talent a slibnou politickou perspektivu.
Bezprostřední talent
O extravertním potenciálu talent už jsem toho napsala opravdu hodně. Talentované děti poznáte snadno, ve všem mají viditelný náskok před ostatními. Budu se opakovat, když řeknu, že talent vládne mimosmyslovou schopností porozumění a žije výhradně v přítomném okamžiku.
Talent reaguje okamžitě a říká právě to, co chcete slyšet. Můžete být až nepříjemně překvapeni, jak dobře se na vás dokáže naladit. Nemá v úmyslu vás klamat nebo podvádět, chce jen,abyste se v jeho přítomnosti cítili dobře. Talent má dar uvolňovat napětí mezi lidmi a soustředit pozornost všech na přítomný okamžik. Jeho schopnost užívat si života je nakažlivá.
Je důležité dbát na to, že talent se necítí být vázán tím, co sám říká. Pokud něco tvrdí, obvykle je to jen jeden z možných scénářů. Pokud se tedy s talentem chcete na něčem domluvit, je třeba to jasně orámovat a ujistit se, že i talent to vnímá jako oboustranný závazek. I tak je třeba počítat s tím, že talent funguje spíše v krátkodobém horizontu a úspěšná spolupráce s ním vyžaduje intenzivnější komunikaci.
Milující snílek
S extravertním talentem se opět spojuje introvertní snílek. Tato kombinace ale působí úplně jiným dojmem. Osobnosti tohoto typu jsou velice pozorné a pečující. S druhými si chtějí užívat nebo s nimi jen tak být. Jsou féroví, poznají, co situace vyžaduje a dělají co je třeba.
Lidé, kteří preferují kombinaci potenciálů talent a snílek, jsou nejvíce tvárnými osobnostmi. V dětství si osvojují mnohé ze životní strategie svých rodičů a později je silně ovlivňují jejich životní partneři. Poměrně snadno se tak ocitají v krizi vlastní identity. V otázce komunikace není nic, co by pro ně bylo vysloveně typické. Bývají to příjemní lidé, kteří nechtějí druhé klamat ani působit nějaké potíže. Obvykle si velice cení vlastního soukromí.
Soběstačný koumák
Druhou možností pro kombinaci je opět introvertní potenciál koumák. S ohledem na sílu potenciálu koumák je zde podobnost s výše uvedeným velká. Talent je však úplně nejsilnějším potenciálem ze všech.
Tato kombinace potenciálů proto vytváří dvě úplně nejsilnější osobnosti. Jejich životní strategii jsem označila slovem Zabiják. Může se to zdát paradoxní, ale tyto osobnosti žijí v neustálém vnitřním konfliktu a pochybnostech. Je pro ně těžké najít kompromis mezi akcí a přemýšlením, mezi tím, co touží sami dělat a kdy by chtěli, aby jejich záležitosti obstarali druzí. Chtějí být tajemné i otevřené zároveň, žít společenským životem i v ústraní. Hluboká vnitřní nespokojenost neustále hledá ventil. Jsou to doslova lidé „dvou tváří“. Pokud Vás napadá slovo „cholerik“, tak tomu rozumíte naprosto přesně. Možná máte pocit, že občas neříká pravdu, ale jsem si jistá, že řešit to s ní/ním nebudete a raději se zařídíte jinak.
Osobnosti tohoto typu bývají spíše málomluvné, nedůvěřivé a v cizí společnosti mohou působit nervózně. Jejich komunikační styl je limitován momentální náladou. Potíže to působí především v intenzivních mezilidských vztazích, kde mají tendenci trvale vyzařovat agresivní postoj, aby od sebe druhé oháněli. Hlavní příčinou jejich komunikačních potíží je pocit vnitřního napětí a strach ze ztráty sebekontroly. Proto se s věkem raději obklopují zvířaty než lidmi. Jedinou cestou ke zlepšení situace je sebepoznání dotyčného. Má osobní zkušenost je taková, že především zabijákům poskytuje typologie osobností užitečné odpovědi a úlevu.
Tradičně jsem vyčerpala limit textu, takže zbývající čtyři kombinace, které jsou diametrálně odlišné od výše uvedených, si ukážeme v následujícím článku a názvem „Osobnosti, na které se můžete spolehnout“.
Ohledně zdroje informací vás nechci klamat, celý článek píšu z hlavy, a přitom pochopitelně používám myšlenky všech autorů, ze kterých čerpám i pro svou vlastní knihu. Jsou to autoři jako: C. G. Jung, Sigmund Freud, Erik H. Erikson, Daniel A. Hughes, D. Keirsey a M. Batesová, Mgr. Šárka Míková a další.
