Článek
Píseň, kterou většina posluchačů v České republice zná pod názvem Montgomery nebo Jižní eskadrona, má kořeny v americké historii druhé poloviny devatenáctého století. Jejím původním základem je balada Just Before the Battle, Mother, kterou v roce 1863, tedy v období americké občanské války, složil americký hudební skladatel George Frederick Root.
Zachycuje pocity řadového vojáka Unie večer před bitvou, kdy v myšlenkách rozmlouvá se svou matkou, vzpomíná na domov a obává se smrti. Autor byl ve své době plodným tvůrcem vlasteneckých skladeb a napsal také známou píseň The Battle Cry of Freedom. V raných fázích své kariéry vydával populární písně pod německým pseudonymem Wurzel, což je doslovný překlad jeho příjmení, protože nechtěl ohrozit svou pověst autora vážné hudby.
V průběhu historie byla melodie často zaměňována s jinými písničkami, například Hobo's Lullaby, kterou napsal Goebel Reeves a kterou proslavili písničkáři Woody Guthrie a Pete Seeger. Tato záměna vznikla z důvodu téměř shodného melodického vedení a harmonického průběhu obou skladeb. Když Pete Seeger v roce 1964 koncertoval v Praze, zpíval právě skladbu Hobo's Lullaby, což u mnoha tuzemských posluchačů upevnilo dojem, že jde o stejnou písničku.
Srovnání hudebních podkladů však potvrzuje, že přímým předkem trampské verze Montgomery je Rootova válečná balada. Samotný nápěv má navíc evropské souvislosti, neboť jeho úvodní část připomíná tradiční německou dětskou písničku Ich geh' mit meiner Laterne. Z dobových pramenů z období občanské války v Americe také vyplývá, že vojenské kapely obou soupeřících stran pořádaly neoficiální hudební souboje přes frontovou linii, při kterých tyto melodie zněly.
Český text, který zlidověl pod názvem Montgomery nebo Jižní eskadrona, napsal v druhé polovině šedesátých let dvacátého století Miroslav „Skunk“ Jaroš. Ten se narodil v prosinci 1950 ve Dvoře Králové nad Labem a patřil k trampské generaci šedesátých let. Během studia na gymnáziu se intensivně věnoval angličtině, aby porozuměl původním textům americké country hudby.
Díky kontaktům svého učitele získával gramofonové desky zahraničních interpretů, jakými byli Kris Kristofferson, Willie Nelson nebo Waylon Jennings. Od roku 1966 působil v trampské osadě Zlatý javor a postupně začal přetahovat americké písně do češtiny.
Při tvorbě českého textu Montgomery Jaroš ale zcela změnil původní dějovou linii: vytvořil příběh o zániku konfederační jednotky a o dívce, která marně čeká na svého padlého generála. Název Montgomery odkazuje na město ve státě Alabama, kde byla čtvrtého února 1861 vyhlášena nezávislost Konfederace.
Autor textu Miroslav „Skunk“ Jaroš v roce 1980 emigroval do tehdejšího Západního Německa. Ačkoli zprvu písničku nenazpíval oficiálně nikdo slavný, kupodivu ústní tradicí zdomácněla u táborových ohňů i ve zpěvnících a stala se častou písní, na níž se začínající kytaristé pro jejich jednoduchost učí první doprovodné akordy.
Až mnohem později Montgomery zařadil do svého repertoáru trampský písničkář Wabi Daněk. V roce 2002 vydal album Nech svět, ať se točí dál, na kterém za doprovodu skupiny Malinaband nahrál skladby s texty Miroslava „Skunka“ Jaroše, a to včetně Montgomery, která dokonce jako nejznámější Jarošova píseň album otevírá. Znovu píseň Daněk uvedl i roku 2008 na speciální kompilaci 16 nej od táborových ohňů.
Historickým okolnostem vzniku písně se do hloubky věnoval publicista Michal Bystrov ve třetím díle knižní řady Příběhy písní. Bystrov detailně popsal cestu melodie z amerických bojišť do českého prostředí a jeho badatelskou práci ocenili například hudební kritik Jiří Černý nebo spisovatel Josef Škvorecký. Zlidovění písně dokládá i skutečnost, že ji do svého programu zařadily i moravské dechové orchestry.
Melodie skladby George F. Roota zaznamenala všestranné využití, samozřejmě zejména v angloamerickém prostoru. V devatenáctém století byla v Británii použita pro lidovou kramářskou píseň o popravě vraha Richarda Coatese a během první i druhé světové války byla zařazována do armádních zpěvníků britských a kanadských vojenských sil.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://junior.rozhlas.cz/zalesacke-okenko-zvlastni-jmena-z-pisnicek-jizni-eskadrona-8066375
https://worldmusiccentral.org/battle-cries-and-ballads-the-music-that-marched-with-soldiers/
https://civilwarfolkmusic.com/program-mother/
https://www.battlefields.org/learn/primary-sources/civil-war-music-battle-cry-freedom
https://www.folktime.cz/zajimavosti/6277-pisne-americke-obcanske-valky-a-jejich-ceske-verze.html
https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-nad-knihou-hudebni-menhiry-michala-bystrova-300673
https://www.trapsavec.cz/news/a4-12-1950-miroslav-jaros-skunk1/
https://www.kralovedvorsko.cz/historie/osobnosti/mirek-skunk-jaros-textar-ktery-musel-emigrovat.html
