Článek
Skutečný původ písně, ve světě nejčastěji známé pod názvem Red River Valley, je totiž zahalen tajemstvím a dodnes u muzikologů vyvolává debaty. Existují dvě hlavní teorie o tom, kde a jak vlastně vznikla. Ta tradičnější tvrdí, že se zrodila v Texasu a vypráví o údolí tamní Červené řeky. Píseň dobře zapadala do rodícího se mýtu o americkém Západě a kovbojích, což jí později otevřelo dveře do světa country hudby.
Jiný pohled však nabízí bádání kanadských folkloristů. Ti shromáždili svědectví, že se píseň zpívala v Kanadě už v sedmdesátých letech devatenáctého století. Podle této verze píseň vznikla během vojenského tažení do údolí Červené řeky na severu, v dnešní provincii Manitoba.
Tamní vláda tehdy vyslala vojsko k potlačení povstání místních obyvatel. V tomto drsném prostředí prý skladba vyjadřovala žal domorodé ženy, která oplakávala odchod svého milence, bílého vojáka vracejícího se po skončení bojů zpět na východ. Původní motiv loučení v prostředí vojenské okupace se ale postupem času vytratil a skladba se proměnila v romantickou baladu.
Nejstarší dochovaný ručně psaný text pochází z Nebrasky z roku 1879. První tisk se objevil v novinách ve Wisconsinu v roce 1887 a v roce 1896 byla píseň poprvé vydána jako notový záznam v New Yorku pod názvem V jasném údolí Mohawk. Píseň se šířila pod různými jmény v závislosti na regionu, lidé jí říkali například Kovbojská píseň o lásce nebo Údolí zářícího jasmínu.
Zásluhu na tom, že se píseň dochovala do dnešních dnů, měl básník a sběratel lidové tvorby Carl Sandburg, který ji v roce 1927 zařadil do svého zpěvníku. V nahrávacím studiu píseň poprvé zazněla v roce 1925 v podání texaského zpěváka Carla Spraguea. Zlom ale nastal o dva roky později, kdy nahrávka dua Hugh Cross a Riley Puckett stanovila podobu, ze které pak vycházely stovky dalších verzí.
Píseň se stala běžnou součástí americké kultury a objevila se i v mnoha filmech, kde měla navodit atmosféru nostalgie nebo venkova. Zazněla například ve filmu Poslední představení z roku 1971 nebo v kriminálce Dillinger. Objevila se ale i v britském válečném filmu Červený baret z roku 1953, kde ji s mírně upraveným textem zpívali vojáci v hospodě. Během války ve Vietnamu si američtí piloti vytvořili dokonce její parodickou verzi o bojových letech a předletových poradách.
Vraťme se ale do Československa šedesátých let minulého století, kdy vznikla česká verze. Tehdejší společnost procházela obdobím uvolňování a mladá generace dychtila po moderní západní kultuře. Protože nákup originálních zahraničních desek byl tehdy velmi obtížný, začaly vznikat domácí verze světových hitů.
Úspěch těchto písní závisel na kvalitě českých textů, přesněji řečeno na schopnosti českých textaří oslovit domácí publikum (což, jak víme, není vždycky totéž, co literární kvalita). Jedním z takových autorů byl Ivo Fischer, který otextoval právě melodii Red River Valley.
Fischer logicky zcela pominul složité historické konotace původní písně, které by českému posluchači nic neříkaly, a vytvořil romantickou vizi amerického Západu, která přesně odpovídala tehdejším představám české mládeže o dálkách a svobodě. Příběh vypráví o dívce okouzlené pohledným kovbojem, který slibuje lásku. Text je přitom plný lákavých obrazů, jako je vesta ušitá z hadích kůží nebo pás s párem pistolí.
Vznik české nahrávky v roce 1964 je nerozlučně spojen se jménem Heleny Vondráčkové, která byla tehdy neznámou začínající zpěvačkou. V dubnu toho roku vyhrála jako sedmnáctiletá studentka finále soutěže Hledáme nové zpěváky v pražské Lucerně. Její úspěch vzbudil pozornost odborníků, kteří v ní rozpoznali talent s čistým hlasem a přirozeným projevem.
Nahrávání písně Červená řeka bylo pro mladou zpěvačku vůbec prvním setkáním s nahrávacím studiem. Přesto se úkolu zhostila s naprostou jistotou. Na nahrávce se podíleli zkušení hudebníci té doby, orchestr řídil Josef Vobruba a klavírní doprovod obstaral Rudolf Rokl.
V červnu 1964 se zpěvačka s touto písní objevila v televizi a vystoupení mělo velký dopad. Diváci byli nadšeni kombinací podmanivé melodie a šarmu mladé dívky. Píseň se stala hitem přelomu let 1964 a 1965. V lednu 1965 obsadila první místo v tehdy vlivné rozhlasové hitparádě Dvanáct na houpačce. V anketě Zlatý slavík za rok 1964 skončila Helena Vondráčková na čtvrtém místě, což byl na začínající zpěvačku skvělý výsledek. O rok později už v anketě zvítězila.
Melodie písně je natolik přirozená, že se stala mezinárodně srozumitelnou a byla přeložena do desítek jazyků po celém světě. Některé verze vznikaly z obdivu k americké kultuře, jiné si ale začaly žít vlastním životem v naprosto odlišných kulturách. Ve Skandinávii vznikla v roce 1959 švédská verze o životě původních obyvatel severských oblastí.
Píseň hluboce zakořenila také v Asii. V Japonsku byla poprvé vysílána v roce 1963 v televizním pořadu pro děti. Stala se běžnou součástí tamní hudební výchovy a zpívají ji sbory, ale existují i moderní popové verze. V Číně je rovněž využívána při výuce. V Jižní Koreji se píseň stala populární po korejské válce, kdy ji místní obyvatelé přejímali ze zpěvníků amerických vojáků.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Red_River_Valley_(song)
https://www.mhs.mb.ca/docs/mb_history/72/redrivervalley.shtml
https://richardmattesonsblog.blogspot.com/2008/11/history-of-song-red-river-valley-part-1.html
https://www.lifee.cz/cestovani/cervena-reka-historie-pisnicky-od-heleny-vondrackove_70907.html
https://www.ireport.cz/clanky/pribeh-cz-hitu/pribeh-ceskeho-hitu-helena-vondrackova-cervena-reka
https://spisnickou.cz/cervena-reka
https://musicserver.cz/clanek/75303/helena-vondrackova-vazim-si-toho-ze-to-se-mnou-fanousci-tak-dlouho-vydrzeli/
https://www.whosampled.com/Traditional-Folk/Red-River-Valley/
