Hlavní obsah
Umění a zábava

Balíček karet. „A spodek pane, to je Ďábel…“ Mirek Černý za svou recitaci dostal platinu

Foto: Pexels

Balíček karet

Příběh o vojákovi, který v kostele místo modlitební knížky vytáhl balíček karet a následně své počínání obhájil před velitelem jako hluboce náboženský čin, patří k nejznámějším recitativům v historii populární hudby.

Článek

Ačkoliv ho u nás proslavil Mirek Černý se skupinou Rangers v roce 1969, kořeny této legendy sahají hluboko do minulosti a nemají s moderní dobou nic společného. Úplně první písemný doklad o tomto příběhu pochází z Anglie z roku 1762, kdy si ho do svého deníku zapsala Mary Baconová, manželka farmáře z hrabství Hampshire.

Tehdy šlo skutečně o lidovou pomůcku, jak si zapamatovat Bibli a kalendář v době, kdy většina lidí neuměla číst nebo si knihy nemohla dovolit. Během devatenáctého století se legenda šířila v drobných tiscích a lidových sbornících pod různými názvy, jako například Vojenský almanach nebo Duchovní karty.

Až po druhé světové válce, konkrétně roku 1948, napsal a nahrál mluvený doprovod s názvem The Deck of Cards americký country zpěvák T. Texas Tyler, vlastním jménem David Luke Myrick. Tyler, který byl sám válečným veteránem, zasadil děj do severní Afriky ke konci války, čímž příběhu dodal na uvěřitelnosti.

Nahrávka se okamžitě stala hitem a Tyler díky ní vystoupil i v prestižní Carnegie Hall. Později, v roce 1959, dosáhla píseň ještě většího komerčního úspěchu v podání moderátora Winka Martindalea, jehož nahrávka ovládla hitparády v USA i Kanadě a získala platinové ocenění.

V českém prostředí se píseň objevila v klíčovém roce 1969. Autorem českého textu a zároveň vypravěčem se stal Mirek Černý, který jako moderátor koncertů Rangers a znalec country scény hledal pro kapelu silné téma. Nahrávání proběhlo 9. října 1969 v pražském studiu Smečky za doprovodu minimalistické hudby Rangers.

S českou verzí je spojena i drobná záhada ohledně názvu Texas Ranger. Na původních gramofonových deskách vydavatelství Panton a Supraphon byl totiž k českému názvu Balíček karet v závorce připisován údaj Texas Ranger jako název originálu. Ve skutečnosti však žádná píseň tohoto jména s příběhem o vojákovi v angličtině neexistuje. Píseň tohoto názvu nazpíval sice slavný Marty Robbins, ale s Balíčkem karet nemá nic společného.

Šlo zřejmě o omyl tehdejších nakladatelských redaktorů, kteří pravděpodobně zkombinovali slovo Texas ze jména původního interpreta a název doprovodné kapely Rangers. Často se také spekuluje o záměně s dalším slavným interpretem této písně, Texem Ritterem, který byl známý svými filmovými rolemi právě v jednotkách texaských rangerů.

Jádrem úspěchu písně je její vnitřní logika, která hracím kartám dává dvojí význam. Náboženská rovina vysvětluje, že eso znamená jediného Boha, dvojka Starý a Nový zákon, trojka Trojici Boží a čtyřka stejný počet evangelistů. Postava spodka pak v textu symbolizuje ďábla a královna Pannu Marii.

Druhá rovina je matematická a představuje karty jako kalendář. Text tvrdí, že počet bodů na všech kartách v balíčku dává číslo 365 jako dní v roce, 52 karet odpovídá týdnům, 12 obrázkových karet měsícům a čtyři barvy čtyřem ročním obdobím. Právě tato skutečně platná hříčka fascinovala posluchače nejvíce.

V tehdejším Československu měla píseň až nečekaný ohlas - asi i díky svému duchovnímu náboji. V době normalizace a státního tlaku na ateismus působilo vyprávění plné biblických motivů jako tichý návrat k tradičním hodnotám. Na druhou stranu si jiní posluchači utahovali z poněkud patetického Černého projevu a z bizarnosti celé písně/vyprávění.

Každopádně čísla hovoří jasně: Písnička se stala součástí prvního alba Rangers, kterého se prodaly desetitisíce kusů, a Mirek Černý za svoje sólové album, pojmenované podle tohoto jeho největšího hitu, roce 1997 získal i platinovou desku.

Příběh o vojákovi a balíčku karet existuje v mnoha jazykových verzích. Velmi populární byla nizozemská verze Cowboye Gerarda z roku 1965, německá adaptace Bruce Lowa z roku 1974 nebo finská verze Tapia Rautavaary. Mezi exotičtější patří nahrávka v cajunské francouzštině z Louisiany, která vznikla na podporu tohoto mizejícího jazyka. Existují také verze upravené pro jiné válečné konflikty, například pro válku ve Vietnamu nebo v Perském zálivu, kde se měnilo jen místopisné zasazení děje.

V Česku se píseň dočkala i své oficiální parodie, což je možná nejlepším důkazem její stálé popularity. Jan Vyčítal v roce 1990 vydal skladbu Paklíček kartiček, kde si dělá legraci z vážnosti původního recitativu a vypravěče pojmenoval - s poukazem na slavnou americkou herečku - Elizabeth T. Taxis Taylor.

Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/The_Deck_of_Cards

https://en.wikipedia.org/wiki/T._Texas_Tyler

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/87258/150037156.pdf?sequence=1&isAllowed=y

https://www.tattooarchive.com/history/deck_of_cards.php

https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_%C4%8Cern%C3%BD_(moder%C3%A1tor)

https://strednicechy.rozhlas.cz/mirek-cerny-napsal-pro-ceske-hudebni-hvezdy-stovky-textu-mel-jsem-na-50-let-9344418

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz