Článek
Autorem hudby i původního anglického textu s názvem Queen of Hearts byl na konci 70. let americký hudebník Hank DeVito, jenž působil jako uznávaný hráč na pedálovou steel kytaru ve skupině The Hot Band, která doprovázela hvězdu country-rocku Emmylou Harris.
Písnička souvisela s DeVitovým osobním životem, konkrétně s jeho manželstvím se zpěvačkou Nicolette Larson. Zákulisní prameny dokonce uvádějí, že zmínka o žolíkovi v textu byla jemnou narážkou na písničkáře Neila Younga, který se pohyboval v jejich blízkém okruhu.
Původní anglický text stavěl na příměru lásky k hazardním kartám. Ústřední metafora svedení a riskantní hry se srdcová královnou vykreslovala příběh člověka, který vědomě podléhá přitažlivosti nespolehlivého partnera, ačkoliv si uvědomuje, že takové rozhodnutí vede ke zklamání.
Prvním umělcem, který písničku nahrál na desku, byl velšský rockabilly zpěvák a kytarista Dave Edmunds v roce 1979. Zařadil ji na své řadové album Repeat When Necessary a v Velké Británii s ní dosáhl 11. místa v žebříčku prodejnosti singlů.
Edmundsovo nadšení však zbrzdil krok jeho americké vydavatelské společnosti Swan Song, která odmítla nahrávku vydat jako singl na trhu v USA. O rok později nahrál píseň také Rodney Crowell na své album But What Will the Neighbors Think, přičemž sám autor Hank DeVito v této nahrávce odehrál kytarové party.
Největší světový průlom však píseň zaznamenala až v roce 1981 v podání americké country-popové zpěvačky Juice Newton. Ta ji hrála na svých živých vystoupeních téměř rok, než přesvědčila producenta Richarda Landise k jejímu natočení pro album Juice.
Landis byl zpočátku k potenciálu skladby skeptický, avšak Juice Newton si svoji vizi prosadila. Nahrávka v září 1981 strávila dva týdny na druhém místě americké hitparády Billboard Hot 100, těsně za slavným duetem Diany Ross a Lionela Richieho Endless Love.
Prodeje singlu přesáhly jeden milion kusů, nahrávka získala zlatou desku a zpěvačce přinesla nominaci na cenu Grammy v kategorii nejlepší ženský country vokální výkon. Časopis Rolling Stone ji později zařadil na 92. místo v žebříčku sta nejlepších country songů všech dob.
Komerční úspěch Juice Newton je spojen se zajímavým paradoxem. Zpěvačka totiž převzala hudební aranžmá Davea Edmundse téměř notu od noty. Edmunds se později nechal slyšet, že ho nepálilo ani tak převzetí aranžmá, jako skutečnost, že nahrávku nemohl nadále zařazovat do svých amerických koncertních programů.
Americké publikum totiž jeho původní verzi z roku 1979 neznalo a domnívalo se, že Edmunds pouze přebírá známý hit od Juice Newton. Píseň následně pronikla hluboko do popkultury, objevila se například ve filmu Boogie Nights z roku 1997 i ve fiktivním rádiu K-Rose v celosvětově populární videohře Grand Theft Auto: San Andreas.
Na počátku 80. let prožívala Hana Zagorová vrchol své pěvecké dráhy. Sbírala jednoho Zlatého slavíka za druhým a na koncertech vystupovala po boku populární pěvecké dvojice Petra Kotvalda a Stanislava Hložka. Hudební doprovod zajišťoval Orchestr Karla Vágnera, jehož kapelník neustále vyhledával chytlavé zahraniční melodie vhodné k adaptaci pro domácí trh.
Když se zaměřil na Queen of Hearts, nezamířil mimo cíl. Úkolu napsat český text se ujal dvorní textař Zagorové v této době, Pavel Žák. Samozřejmě opustil původní motiv hazardu (ten přece oficiálně v socialistickém Československu neexistoval…) a opustil i tematiku nešťastného milostného vzplanutí.
Namísto toho se pokusil evokovat s nadsázkou hektický životní stylu poslední čtvrtiny 20. století: nekonečný souboj s časem a každodenní drobná zpoždění. Dlužno dodat, že Žákův text v kontextu dobové pop music představuje celkem slušný průměr (i v kontextu autorovy tvorby). Sice se v něm posluchač o životě nic zvláštního nedozví, ale alespoň neuráží základní laťku vkusu.
Píseň vyšla na začátku roku 1983 na singlu a rádio ji obehrávalo od rána do večera. V následujících letech se stala v podstatě povinnou součástí téměř všech profilových CD výběrů Hany Zagorové, včetně alb Country Pop Jukebox, Maluj zase obrázky, Jinak to nejde či Můj čas.
Píseň často zněla v televizních pořadech, například ve střihovém pořadu Zlatá pro Hanku při příležitosti předání Zlaté desky Supraphonu, v cyklu Dluhy Hany Zagorové či v zábavním pořadu Člověče, nezlob se. Obliba písničky nepolevila ani v digitální éře; nahrávky a televizní vystoupení ke skladbě Spěchám dosahují na internetových platformách přes 1,1 milionu zhlédnutí.
Během 80. a 90. let 20. století vznikla celá řada dalších cizojazyčných verzí Queen of Hearts, z nichž některé dosáhly značného ohlasu v lokálních hitparádách. Například s ní zaznamenal značný úspěch rakouský zpěvák Nickerbocker, nizozemská zpěvačka Ankie Keultjes nebo švédské skupiny Tonix a Wizex.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Nedělní ráno. Hymna vykořeněného osamělého alkoholika provázela elegána Pavla Bobka až do krematoria
Za svou pravdou stát. Z odborářského protestsongu udělal Spirituál kvintet hit odporu proti totalitě
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Queen_of_Hearts_(Hank_DeVito_song)
https://www.songfacts.com/facts/dave-edmunds/queen-of-hearts
https://americansongwriter.com/the-story-and-meaning-behind-queen-of-hearts-the-breakthrough-juice-newton-hit-that-got-away-from-another-artist/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hana_Zagorov%C3%A1
https://radioblanik.cz/aktualne/zajimavosti/kdyz-si-hana-zagorova-a-karel-gott-udelali-legraci-z-manzelstvi
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/aby-nebe-bylo-blankytne-zemrela-zpevacka-hana-zagorova-17000
https://www.novinky.cz/tag/hana-zagorova-13699
