Prodaná nevěsta se v Národním divadle hrála na počest Háchy i Goebbelse

Při dalším probírání archivu fotek po svém dědovi, Jaromíru Průšovi, jsem opět zabrousil do alba „Leica“. V něm jsem našel i trojici divadelních snímků nadepsanou „Prodaná nevěsta hraná v Národním divadle na počest volby prezidenta Emila Háchy“. A tak jsem se po té události začal pídit víc.

To, že děda fotil na Leicu, jsem tu popisoval už v minulém dílu. Ale nešlo jen o krasobruslení, místopis nebo rodinné snímky. Naše rodina byla vždy velmi aktivní v návštěvách kulturních událostí. Chodilo se do divadla, do opery, na koncerty i výstavy. A lásku k divadlu v sobě měl děda od dětství, ostatně i v dospělosti pak pracoval jako dramaturg v Československé televizi.

Je trochu překvapivé, že si na Prodanku s sebou vzal i foťák, ale zřejmě šlo o poměrně novou hračku, a tak si chtěl zdokumentovat cokoliv, co za to stálo.

Prodaná nevěsta se v režii Hanuše Theina s choreografií Joe Jenčíka a ve scéně Vincence Beneše hrála v Národním divadle od 13. října 1938 do 13. srpna 1943 v celkem 219 reprízách. A na tu, která se konala na počest volby prezidenta Emila Háchy, se vypravil i můj tehdy třináctiletý děda.

O tom, které představení bylo věnované prezidentské volbě se na internetu mlčí. Samotná volba se konala 30. listopadu 1938. Nejbližší představení po tomto datu se dle archivu Národního divadla konalo 14. prosince. Šlo o teprve o desátou reprízu. Odhaduji, že fotky pocházejí právě z tohoto dne.

A ano, jejich kvalita není kdovíjaká, ale i tak mi ty doposud nezveřejněné obrázky přijdou, jako velmi zajímavý dokument z té doby.

A protože se opera hrála v době okupace a Druhé světové války (od 13. října 1938 do 13. srpna 1943), hrála se k poctě i dalších opovrženíhodných osob. A tak se, dle archivu Národního divadla, účastnil představení 6. listopadu 1940 válečný zločinec Joseph Goebbels. Plakáty z té doby proto uvádí „Na počest návštěvy pana říšského ministra lidové osvěty a propagandy Dr. Josefa Goebbelse“.

A na závěr opět připomínám to, co vždycky.

Negativů a fotek se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a několik alb a deníků a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Už to vydalo na velké množství článků. Seznam všech předchozích třiatřiceti je tady. A ten další, už 35., očekávejte opět v neděli v 7 hodin.