Záhadný pohřeb u Národního divadla a výlet lodí po Vltavě na přelomu 30. a 40. let minulého století

Další díl seriálu, v němž zpracovávám fotografie, které jsem zdědil po svém dědovi, Jaromírovi Průšovi pocházejí z jedné stránky alba, která je nadepsaná: Rok 1939. Do té doby bude zřejmě patřit výlet lodí po Vltavě, ale u fotek pohřbu si nejsem tak jistý. A tak začnu právě jím.

Dvě fotografie zobrazují smuteční průvod zřejmě před Národním divadlem. Na lafetě je koňským šestispřežím tažena rakev, kolem ní jsou muži oddění ve slavnostních uniformách.

Když jsem pátral po tom, kdo významný v roce 1939 zemřel, aby mu byl vypraven takto honosný a velkolepý pohřeb, nedopátral jsem se.

Jedenáctého listopadu 1939 sice zemřel na následky postřelení během studentských protestů Jan Opletal a jeho pohřeb 15. listopadu 1939 v Praze se stal obrovskou manifestací proti okupaci. Rozloučení probíhalo v budově Karolina a průvod se skutečně pohyboval centrem města – studenti nesli rakev ulicemi, atmosféra byla silně emotivní a napjatá.

Následně nacisté reagovali represí. Došlo k uzavření českých vysokých škol, popravám studentských vůdců, deportaci stovek studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen.

Jenže Opletal měl civilní pohřeb organizovaný univerzitou a studenty (byť s velkou účastí). Není úplně jisté, že by průvod vedl až k Národnímu divadlu – spíš se držel kolem Karolina a pak směrem k Wilsonovu nádraží, odkud tělo převáželi na Moravu. A ani celá ta sláva včetně přítomnosti vojenských činitelů neodpovídá civilnímu a studentskému charakteru Opletalova pohřbu.

A tak jsem si skoro jist, že půjde o pohřeb někoho jiného, ale podle fotek se mi nepodařilo dohledat víc. Mohl by to být teoreticky Karel Čapek (zemřel 1938), Emil Hácha (zemřel 1945) nebo Karel Kramář (zemřel 1937).

Pokud tedy někdo víte víc, budu rád za komentář.

Další skupina fotek ukazuje výlet parníkem po Vltavě. Z obrázků je zřejmé, že šlo o cestu proti proudu řeky, kolem Vyšehradu až k vodní elektrárně ve Vraném nad Vlatavou. Ta byla vybudována v roce 1936, takže na snímcích jde v té době o relativně novou technickou stavbu.

Další fotka, která se na stejné straně alba nacházela, ukazuje nějakou zřejmě pražskou ulici. Jsou zde tramvajové koleje, v dálce je vidět jakýsi kouř. Víc jsem ale nerozluštil a tak budu opět vděčný za jakýkoliv postřeh, který zůstal mému oku skrytý.

A poslední snímek ze stejné strany alba přináší interiér nějakého bytu, zřejmě toho, kde můj děda bydlel. A tak ho sem dávám jen pro zajímavost a ilustraci oné doby přelomu 30. a 40. let minulého století.

A na závěr opět připomínám to, co vždycky.

Negativů a fotek se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a několik alb a deníků a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Už to vydalo na velké množství článků. Seznam všech předchozích pětatřiceti je tady. A ten další, už 37., očekávejte opět v neděli ráno.