Článek
Drobný milník si zde kladu pro sebe i své čtenáře. Uběhlo o něco více než rok, co jsem původně na blogu Respektu oligarchy Bakaly publikoval svůj první článek.
Ne snad v životě. Ale přesto je toto zvláštní etapa co do mého autorství. Za rok a kus jsem napsal přes sto článků, které dohromady mají zhruba 900 tisíc znaků, tedy 500 normostran.
Průměrnou délku textu jsem spočítal na 5 normostran, i když je nemálo textů dvakrát tak dlouhých - pokud se mi téma zdá to vyžadovat.
Nejvíc táhli oligarchové
Máme-li přidat ještě trochu statistiky, tak zatím (to jest k dnešku, 17. 8. '23) je pět nejčtenějších - respektive nejzobrazovanějších - článků takovýchto:
1. O oligarchické moci nad českou společností (k 19 tis.)
2. O „matadorce“ české pravicové politiky (ke 13 tis.)
3. O tom, co jsem se o prezidentské volbě dozvěděl z telefonátu slečny v nočním autobuse (ke 13 tis.)
4. Na náboženské téma (přes 9,5 tis.)
5. O výkonech paní Decroix z ODS (přes 2,5 tis.)
Podřízení oligarchy Bakaly mě vyhodili
Všechny tyto texty s údajem čtenosti jsou ovšem ze současného blogu na Seznamu oligarchy Lukačoviče. Za rok psaní jsem se však jedenkrát se svým blogem nuceně stěhoval. Jednoho dne se bez jakéhokoli předchozího varování i dodatečného upozornění či kompenzace rozhodli nějací hlídací psi pana oligarchy Bakaly působící v jeho Respektu, že mi blog bez náhrady smažou. O tom i o pokusech o komunikaci s nimi informuji zde.
Nevím, kolika zobrazení mé články dosáhly u pana Bakaly (možná příliš mnoha). S loňským rokem blogový portál na Respektu končil, ale archiv tam zůstává dodnes. Čtenáři objeví, že tu setrvaly blogy pravidelně ohlašující druhý příchod Krista již zítra či příspěvky jednoznačně reklamní.
O co mi jde
Zde čtenáři mohou porovnat mé resumé s vlastními závěry nad archivem všech textů, který najdou případně v celý v jednom příspěvku na mém záložním blogu. Sám zamýšlím, že celek svých textů proženu nějakou „umělou inteligencí“ a jí si nechám říci, o čem vlastně píši. (Dosud mi „umělá inteligence“ pomáhá překládat celý archiv do aj, nj a fj.)
Za sebe to vidím tak, že píši ve prospěch rovnostářského a demokratického pokroku v naší společnosti a proti neospravedlnitelné, netransparentní a škodlivé moci. Z mých textů je snad vidět, že si dávám záležet, abych postihl všemožné odstíny toho, co se říká (tedy mediálního prostoru s jeho výraznými či typickými aktéry) a zároveň, abych co nejpoctivěji popsal, jak věci jsou.
Krajně skeptický či solipsistický filosof se zde ušklíbne. Ale pokud si - zcela nevyhnutelně - připustíme alespoň rámcovou poznatelnost a popsatelnost reálného světa včetně toho společenského, jsou zde potom určité nástroje, jak se dobírat pravdy. Leckdo bude schopen vystopovat marxistický vliv mé metody. Její adekvátnost (respektive adekvátnost mé kombinované metody) může čtenář v různé míře posuzovat ve většině článků, z nichž mnohé obsahují testovatelná tvrzení i predikce neboli předpovědi.
Důraz kladu na to, kým a jak jsou vlastněny prostředky společenské reprodukce. Tedy od médií, přes pole, automobilky, banky až po politické strany. Pakliže je toto vlastnictví silně provázané vzájemně a náležící úzké společenské třídě (kterou nazvývám obecně vlastnickou, popřípadě kapitalisticky-rentiérskou), tak to vrhá zcela rozhodující světlo (a oheň) na různé představy o naší společnosti jako o „demokratické“, vyznávající ty a ony „hodnoty“.
Čtenář si povšimne, že mé články jsou plné odkazů, nejsou to však primárně odkazy na díla Marxe, Engelse a Lenina, nýbrž na tisíc a jeden výstup české, z drtivé většiny pravicové (neboť oligarchicky vlastněné a afilované), moci. Zde se vedle společných tendencí vždy snažím vyznačit určitou vnitřní rozrůzněnost, nuance, rozpory. A s oblibou sahám k těm „liberálnějším“, zdánlivě pokrokovějším a otevřenějším zdrojům, protože zde je právě možné vyznačit některá bezmála absolutní omezení, která nedovolují i třeba dobře míněným výrokům o etice, slušnosti, spravedlnosti aj. se rozvinout do praxe, protože jsou ukotveny v pravicové moci vlastnické třídy. Na zcela konkrétních případech, jako je vystupování jednotlivých stran současné pravicové pětikoalice, také dokládám, že tato moc se vždy vyznačuje mixem „konzervativních“ a „liberálních“ prvků. Vposledku statickým hybridem, kdy jedna polovina vždy znovu vytvoří tu druhou. Provizorně jsem to v jednom textu přirovnal k metrodezertu či „panašování“. A od „nejsnesitelnějších“ projevů českého indoktrinačního aparátu se odrážím i v tomto souhrnném textu o fatálních globálních krizích.
Rozcestník témat pro čtenáře
Výše je snad poskytnut dostatečný základ, aby si zájemci udělali celkový obrázek. Níže pro lepší orientaci označuji kategorie a skupiny, do kterých byly texty více či méně vědomě dopředu zamýšleny. A na konci dám ještě čtenářům slib - vlastně vícero!
Oblastí, kterou jsme ještě přímo nezmínili, ale je v mých textech významně přítomná, je osobní angažovanost a aktivismus. Popisuji několik demonstrací, jichž jsem se letos zúčastnil nebo je sledoval: 8. 1., 1. 2., 6. 3., 28. 3., III-IV Francie, 18. 5. Takové byly i loni, kdy jsem se pokusil též formulovat, co mi přijde na demonstracích obecně zajímavé a podstatné.
Kromě toho jsem popisoval i zajímavé diskuzní a přednáškové akce - kvůli jedné z nichž měla náramnou polízanici zástupkyně „levicového“ křídla Pirátů. Nabádal jsem též důchodce, jak by měli protestovat.
K tomu se váže ještě „specialita“, jíž jsou reportážně-úvahové texty o pochodech za omezení rychlosti a obecně automobilismu v Praze: 3. 5., 10. 5., 24. 5. (úvaha), 25. 5. (pikatní), 30. 5. (historie), 30. 5., 1. 6. (sám na Stroměstské), 3. 7.
Myslím, že většina těchto akcí stojí v kontrastu s konformním pseudoaktivismem tak, jak jej dle mého názoru klíčově reprentuje Milion chvilek pro demokracii. Tomu věnuji několik článků, jakož i dva otevřené dopisy (přičemž třetí bude bezprostředně následovat po tomto textu). Opakovaně se vracím k tomu, jaká jsou skutečná východiska a cíle tohoto uskupení a konstatuji mnoho nevědomosti a pokrytectví. Dalším mým příkladem pro podobnou mocenskou úlohu je uskupení „Festival svobody“, o němž patrně opět uslyšíte při sebeoslavě našeho režimu o 17. listopadu.
Teď již jen telegraficky. Pozornější a pravidelnější čtnáři jistě odhalili náznak seriálu o inspirativních osobnostech: Noam Chomsky, Elly Schlein, Robert Fisk, Amy Goodman, David Harvey, přičemž další ještě budou přibývat.
Naopak se někteří také jistě dopátrají, že pokud jsem psal o někom poněkud opovrženíhodném, sloužícím jako odstrašující příklad, používal jsem zdvořilého oslovení „pan/paní“ v nadpisu i u většiny zmínek dotyčného jména. Podle toho čtenáři příslušné texty snadno najdou.
Jak je zjevné, píši - v tomto myslím klíčovém období českých i světových dějin - proti ztrátě paměti. Takže čtenáři najdou i různé rekapitulační texty: o prezidentské volbě, mocenských poměrech v Praze nebo o invazi do Iráku. To vše vedle textů jednorázovějších, vybočujících a experimentálních.
Sliby - a vyjasnění, co udělám s případnými příjmy z reklamy na Seznamu Médium
Od počátku psaní na Seznam Médium 3. 12. 2022 mám nyní na tomto blogu 89 textů (bez tohoto) a okolo 91 700 zobrazení. Jak slibuje program Seznam Partner, mohl bych do budoucna dostávat provizi ze zobrazení (náramně rušivé) reklamy vedle mých článků.
Nepodařilo se mi zjistit ani přibližnou výši těchto provizí - ale nepředpokládám, že to budou velké peníze. Můj slib tedy spočívá v tomto: 1) čtenářům transparentně oznámím překročení limitu 100 000 zobrazení pro vyplácení provizí a následně sdělím jejich průměrnou výši, 2) zvolím další hranici, pod kterou budu používat peníze pro sebe (především na nákup mého hlavního výrobního prostředku - čaje) a nad níž budu peníze posílat na politické aktivity uskupení v souladu s mým přesvědčením.
Zde jsou dvě možnosti: buď se (patrně po 150 či 200 tisících zobrazení) rozhodnu pro stávající uskupení Diem25, jež je mi velice sympatické a má svou pobočku i v ČR, anebo založím vlastní politické uskupení - k němuž jsem napsal např. tento rámcový manifest.
A ještě slib ohledně témat mého psaní: kromě například líčení mocenské role NATO a poznámek v dalších textech se nezabývám dostatečně aktuální kriminální invazí Ruska na Ukrajinu. To napravím - chystám sérii textů o válce. Stejně tak budu pokračovat seriál o inspirativních osobnostech, kde mám nachystané texty například o významných či mně sympatických zástupcích sociálně demokratického hnutí, levicových ekonomech, sociolozích atd.
Jinak se zavazuji psát ve prospěch podřízeného obyvatelstva počínaje ideálně těmi zcela dole.
Čtenářům přeji hezké čtení! A neváhejte mě brát za slovo!
