Hlavní obsah
Astrologie a esoterika

Náčrt alternativní / ezoterické historie sibiřského Omsku a legenda o tajemném árijském Asgardu

Foto: Æo: Ynglism symbol b-w.svg; Public domain, CC0 1.0 (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2)

O obskurní ruské sektě Inglingů, jejím učení tzv. slovansko-árijských véd a nárůstu nacionalisticko-okultního panslovanského hnutí v Rusku. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět 1.

Článek
Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Legendární Asgard, jenž údajně stál kdysi v místech dnešního Omsku

Nedá mi, abych aspoň stručně nezmínil i alternativní historii (přesněji prehistorii) Omsku, jak je prezentována v omských ezoterických kruzích, zasazující založení Omsku až do doby kamenné.

Mezi domácími jazyčniky (novopohany) je rozšířený mýtus, že Omsk stojí na místě starověkého města zvaného Asgard Irijský, které bylo za dávných časů zničeno Džungary. V 17. století údajně potvrdil existenci tohoto mýtického města historik a kartograf Semjon Remezov, který prý v r. 1690 objevil ruiny pohanských chrámů na pravém břehu Omy a sepsal o nich i zprávu pro cara Alexeje I. Romanova.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Podle jejich verze není tedy náhodou, že omská pevnost byla založena o několik desetiletí později, dekretem Petra Velikého, právě na tomto místě, představujícím místo mocných energetických sil. Právě na základě Remezovovy zprávy byla prý vyslána na Sibiř Buchholzova expedice, která dala vzniknout modernímu Omsku.

Hlavním zdrojem informací o tomto mýtickém městě je spis, který pod názvem „Slovansko-árijské védy“ (mimochodem v Rusku považovaný za extrémistický materiál [1]) vydal známý představitel slavjanského neopaganismu Alexander Chinevič, okultista a charizmatický vůdce sekty tzv. inglingů (vystupující pod jménem Otec Dij), jakož i další ruští ezoterici, stoupenci tzv. Velké Tartarie.

Foto: Æo: Ynglism symbol b-w.svg; Public domain, CC0 1.0 (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2)

Symbol hnutí inglingů

Inglingové tvrdí, že Asgard Irijský byl centrem jakési praslovanské civilizace, která úspěšně odolávala všem útočníkům po více než 100 tisíc let. Ale v roce 1530 bylo město zničeno Džungary, kteří pocházeli ze severočínských provincií.

Faktem je, že většina stoupenců čerpá výlučně z Chinevičových „Slovansko-árijských véd“, které byly údajně přeloženy z jakýchsi záhadných „zlatých desek“ starých 40 000 let, které ovšem zřejmě nikdy nikdo kromě něj neviděl.

Každého asi hned, stejně jako mě, napadne ptát se, kde jsou tu nějaké hmatatelné, fyzické důkazy existence takovéto civilizace. Obdobné, nezpochybnitelné, jako jsou třeba megalitické objekty v Chakasii nebo altajské petroglyfy, které inglingové připisují svým předkům?

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Salbycký kurgan / Chakasko

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Salbycký kurgan / Chakasko

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Salbycký kurgan / Chakasko

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Salbycký kurgan / Chakasko

Tváří v tvář impozantním pozůstatkům Salbyckého kurganu anebo skalní galerii Kalbak-taš mne tedy nikdo nemusel přesvědčovat o existenci někdejšího skythského osídlení zdejší oblasti.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Salbycký kurgan / Chakasko

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské megality

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské megality

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské megality

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské petroglyfy: Kalbak-taš

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské petroglyfy: Kalbak-taš

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské petroglyfy: Kalbak-taš

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské petroglyfy: Kalbak-taš

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Altajské petroglyfy: Kalbak-taš

Historik a archeolog Boris Melnikov se k tématu „zlatých desek“ vyjádřil v rozhovoru pro SuperOmsk následovně:

„Chinevič má údajně nějaké „zlaté desky“, představující starověké zápisy o historii a kultuře praslovanské civilizace, jejímž centrem byla západní Sibiř, resp. přímo Omsk. Nikdy však tyto desky, ani jejich fotografie nepředložil odborné veřejnosti.

Několikrát jsem se s ním setkal a položil mu otázku - proč zde nejsou po Asgardu žádné stopy? Řekl mi, že jeho budovy byly údajně postaveny z nějakého kamene, absorbujícího lidskou energii. Ale když v 15.-16. století nomádi zničili město, kámen prý přestal dostávat potravu a rozpadl se na prach.

Svou terminologii buď Chinevič sám vymyslel, anebo ji nesmyslně sestavil ze všemožně posbíraných pojmů kdejaké provenience. Významnou součástí jeho učení je filologická (lingvistická) ekvilibristika[2], žonglování s imaginárními daty[3] a kabalistická numerologie (jím vynalezená „volumetrická matematika“).

Veškeré poukazování na absenci hmatatelných důkazů pak odbývá tvrzením, že důkazy byly v minulosti zničeny nepřáteli, resp. jsou kamuflovány a skrývány tajnou službou (KGB/FSB).“

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Není divu, že Chinevičevovo učení, představující směs ezoteriky, fantasy, ufologie a okultismu, má ohlas u tolika lidí. Vykořeněnému člověku bez seriózního vzdělání poskytuje skvělou platformu pro víru a pocit nadřazenosti jen díky barvě očí[4].

Slovy Borise Melnikova:

„Jestliže k opravdovému pochopení tradičních náboženství potřebujete studovat, resp. si například alespoň přečíst Bibli, pak v tomto případě vám stačí jeden článek a už si sami sebe představujete jako potomka oněch Rasénů, kteří prý na Zemi přiletěli v kosmických lodích před 40 000 lety, tedy ve starší době kamenné, jezdili na mamutech a ovládali nadpřirozené schopnosti. Stačí vám dvakrát přeskočit oheň a nakreslit si na košili svastiku – a to je vše.“

Frustrovanému jedinci poskytuje tato ideologie zdůvodnění jeho údělu (resp. postavení ruského národa), jehož příčina podle ní spočívá v někdejším zničení říše barbary, resp. porobě ušlechtilého nadřazeného národa tzv. „šedou rasou“, tj. Židy, a celosvětovém spiknutí vůči „Rasenům“ (protoRusům / Slovanům).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Kterémupak hlupákovi by neimponovalo, že je příslušníkem vyšší „árijské“ rasy, nadřazené všem jiným rasám, které „mají nižší počet čaker, a proto jsou podřadné“. Nebo, že je příslušníkem zvláštní „Rasy“, pocházející z jiné planety, která měla založit všechny velké starověké civilizace - od Číny až po Egypt.

Není divu, že Chinevičovo šovinistickou a xenofobní ideologii přebírá řada ruských organizací jako je Pamjať, Panslovanská rada, Ruská národní jednota (RNE), Ruské národně-osvobozenecké hnutí, Russkoje dělo či Svaz Venedů, z nichž mnohé lze charakterizovat jako neonacistické či fašistické.

Však i jejich představitelé (stejně jako třeba Žirinovskij), razí teorii, že všichni Slované původně mluvili rusky a jsou vlastně všichni Rusové, což demonstrují třeba odkazy na podobné kořeny mnoha slov, které jsou ovšem podobné ve všech indoevropských jazycích. Byť se veřejně neohání takovými fantasmagoriemi, jako inglingové.

Za zmínku stojí, že inglingové před časem poukázali na pozoruhodnou českou stopu, přesněji pojítko mezi Asgardem Irijským a Prahou, jímž je mysteriózní Voynichův rukopis [5].

Viz např. i můj blog

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Podle jich hypotézy by mělo jít o spis pocházející ze starověké asgardské knihovny, resp. o opis původní knihy pořízený ve středověku. Např. centrální část ilustrace č. 86 (tzv. rozetě) má údajně zobrazovat právě Asgard Irijský – viz

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)
Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Voynichův rukopis

Základem ritu Chinevičových inglingů je Triglavův kult[6], v němž Triglav zosobňuje trojjedinost Svaroga-Peruna-Svantovíta (symbol vlády nad nebesy, zemí a podsvětím), v indické mytologii personifikovanou triádou Bráhma-Višnu-Šiva (tzv. Trimúrtí) a v křesťanství Svatou Trojicí.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Vedle staroslovanských božstev uctívají ovšem inglingové i proroky všech hlavních světových učení: Osirise, Krišnu, Zarathuštru, Laoc-cʼeho, Buddhu, Krista, Mojžíše atd.

Rovněž Bohorodičku (Pannu Marii) jakožto personifikaci Matky Země, bohyně Lady.

Staroruská církev pravoslavných starověrců ⎼ inglingů, založená v r. 1992 právě v Omsku Alexandrem Chinevičem (na základech jeho okultního sdružení Džíva), se v Rusku honosila statutem registrovaného náboženského společenství až do roku 2004, kdy jí úřady zrušily registraci a její vůdce „páter Dij“ stanul před soud kvůli propagování rasismu.

Přesto má své komunity po celém Rusku a těší se velkému vlivu. A nejen to, jeho učení proniká i mezi novopohanské komunity ve východní Evropě.

Na závěr bych rád podotknul, že archeologické nálezy během vykopávek v nedalekých kurganech, zdánlivě souvisejících s legendou o Asgardu, nemají s Chinevičovou Tartarií nic společného. Jak jsem popisoval ve své knize Cesta na Tajmyr, v jejich případě jde jednoznačně o skythské hrobky.[7]

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Pohanské obřady v sibiřském Okuněvu - oslavy slunovratu

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět – 2;ISBN 978-80-8236-015-1)

Pohanské obřady v Okuněvu - oslavy slunovratu

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Ohnivá rituální oběť „havana“ - Ómkar, Okuněvo

Doplňující externí tematické weby:

.........................................

Poznámky a vysvětlivky:

[1] Tak byl označen v listopadu 2015 okresním soudem v Omsku. V únoru 2016 omský krajský soud zamítl odvolání A. Chineviče proti zmíněnému rozsudku a od tohoto data je zakázáno distribuovat jeho spis, prezentující ultranacionalistickou, šovinistickou a xenofobní ideologii, na území Ruské federace.

[2] Počínaje mystifikací, že název města Omsk je prý odvozen od sanskrtské slabiky „óm“ – viz poznámka 52.

[3] Skupina používá např. byzantský letopočet, vzniklý na základě spekulativního výpočtu počátku světa podle údajů Starého zákona byzantskými kněžími, který však označuje jako slovanský ("počínající vítězstvím Slovanů nad Číňany").

[4] Inglingové prosazují mj. obnovu kastovní společnost založené na barvě očí.

[5] První kompletní faksimile Voynichova rukopisu, doplněné obsáhlou studií o okolnostech jeho vzniku, vydal CAD Press v r. 2012.

[6] Ačkoliv obecně je Triglavův kult považován za lokální božstvo polabských, potažmo západních Slovanů.

[7] Viz kapitola „Serebrjanoje – plačící ikona a kurgannaja lichoradka“, in Cesta na Tajmyr, str. 328-332 (CAD Press 2020).

============================================================

Zdroj: F. R. Hrabal-Krondak: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT.

Výňatek z 2. dílu (ISBN 978-80-8236-015-1), str. 74-80

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Podrobnosti:

-----------

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

rozhovor_tema_xii

DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:

a moje video-kanály:

AUTENTICKÉ RUSKO - Život ve východním Mordoru: https://www.youtube.com/playlist?list=PL01QgMMH96-CgQjPF4DfxwKG32PyjnPTi

=================================================================

O AUTOROVI:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Fero HRABAL-KRONDAK

Autorovy rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz